BEGONIA GLANDULIFERA Griseb. – kysala

Česká jména: kysala (Presl 1846), begónie, kysala (Mareček 1994)
Čeleď: Begoniaceae C. Agardh – kysalovité

Begonia glandulifera

Rozšíření: Druh s nevelkým areálem nacházejícím se na severu Jižní Ameriky, vyskytuje se jen na venezuelském poloostrově Paria a v severní části blízkého ostrova Trinidad (Northern Range Mountains).

Ekologie: Roste ve vlhkých tropických lesích, často na březích vodních toků nebo v blízkosti vodopádů.

Begonia glandulifera

Popis: Vytrvalá bylina s podzemním oddenkem a lodyhou plazivou až přímou, 30–100 cm dlouhou, v uzlinách kořenující, jednoduchou nebo větvenou, řídce chlupatou. Listy jsou střídavé, jejich řapíky 8–25 cm dlouhé, chlupaté, čepele jsou asymetrické, vejčité až široce vejčité, (8–)10–34 cm dlouhé a (5–)8–17 cm široké, na bázi srdčité, celokrajné nebo po okraji zubaté, brvité, na vrcholu špičaté, se 7–9 žilkami, na líci zelené, řídce žláznatě chlupaté, na žilkách lysé nebo až hustě žláznatě chlupaté, na rubu zelené, řídce žláznatě chlupaté, na žilkách řídce až hustě žláznatě chlupaté; palisty jsou vejčité, 8–12 mm dlouhé, celokrajné, špičaté. Květenství je axilární nebo terminální, vzpřímené, až 65 cm dlouhé; listeny jsou opadavé, kopinaté až vejčité, 2–5 mm dlouhé, špičaté nebo tupé, lysé nebo chlupaté; květy jsou jednopohlavné, samčí mají 4 okvětní lístky, které jsou vně chlupaté, vnější jsou vejčité, 4–6 mm dlouhé a 3–4 mm široké, zaokrouhlené, bílé až narůžovělé, vnitřní okvětní lístky jsou kopinaté, 4–5 mm dlouhé a 1,5–2 mm široké, špičaté, stejné barvy, tyčinek je zhruba 8; samičí květy jsou listenaté, okvětních lístků je 5, jsou nestejné, vejčité, 5–7 mm dlouhé a 3–5 mm široké, vně chlupaté, celokrajné, čnělky jsou 3, asi 2 mm dlouhé. Plodem je křídlatá elipsoidní tobolka, až 5 mm dlouhá.

Begonia glandulifera
Begonia glandulifera
Begonia glandulifera

Fotografovala Jindřiška Vančurová, dne 25. 1. 2022 (Trinidad a Tobago, ostrov Trinidad, svahy El Cerro del Aripo).