CALAMAGROSTIS CANESCENS (Weber) Roth – třtina šedavá / smlz sivý

Syn.: Achnatherum lanceolatum (Roth) P. Beauv., Agrostis lanceolata (Roth) Roem. et Schult., Agrostis ramosa (Host) Roem. et Schult., nom. illeg., Arundo calamagrostis L., Arundo canescens Weber, Arundo gracilis Schumach., Arundo leersii Koch, Arundo lithuanica Schult. et Schult. f., Arundo ramosa Schult., Arundo riparia Willd. ex Steud., nom. inval., Arundo schleicheriana Besser, nom. inval., Arundo vilnensis Schult. et Schult. f., Athernotus lanceolatus (Roth) Dulac, Calamagrostis calamagrostis (L.) H. Karst., nom. inval., Calamagrostis gaudiniana Rchb., Calamagrostis gracilescens (Blytt) Blytt, Calamagrostis halleriana var. gracilescens Blytt, Calamagrostis lanceolata Roth, Calamagrostis lithuanica Besser, nom. inval., Calamagrostis obscura Downar, Calamagrostis ramosa Host, Calamagrostis schleicheri Besser, Calamagrostis villosa var. gracilescens (Blytt) Asch. et Graebn., Calamagrostis vilnensis Besser
Čeleď: Poaceae – lipnicovité

Calamagrostis canescens

Rozšíření: Eurasijský druh s velkým areálem, který se táhne od Pyrenejského poloostrova téměř přes celou Evropu (chybí jen ve Středozemí a na Balkáně). V Asii se vyskytuje v Turecku a v Zakavkazí, od Uralu dosahuje na východ snad až k jezeru Bajkal. V ČR se vyskytuje roztroušeně od nížin do podhůří, zejména v rybničních oblastech. Na Slovensku je nepříliš hojná, je známa z plochých nížin, jakož i z vnitrokarpatských kotlin.

Ekologie: Roste v lučních mokřadech, často na březích vodních nádrží, také v olšinách. V současné době se v nekosené vegetaci dosti intenzivně šíří a vytváří monodominantní porosty; existují indicie, že na počátku 20. století byla u nás spíše vzácností.

Calamagrostis canescens

Popis: Dosti statná vytrvalá výběžkatá tráva vysoká 50–150 cm; stébla jsou přímá, lysá, zejména nekvetoucí stébla bývají v kolénkách metlovitě větvené. Listy jsou ploché nebo svinuté, 3–8 mm široké, obvykle šedozelené; jazýček horních listů je 2–5 mm dlouhý, lysý, na horním okraji dřípený; dolní listové pochvy jsou často pýřité. Květenství je bohatá přímá lata 5–15 cm dlouhá, po odkvětu bývá někdy převislá; klásky jsou jednokvěté; plevy jsou kopinaté, 4–6 mm dlouhé; plucha je blanitá, kratší než plevy, na vrcholu dvouzubá, pod výkrojem s jemnou osinou 0,5–1 mm dlouhou; na bázi pluchy je věneček jemných chloupků dosahujících někdy až k jejímu vrcholu. Plodem je nahá obilka.

Záměny: Větvením stébel se vymyká většině středoevropských trav. Velmi blízce příbuzná Calamagrostis phragmitoides se odlišuje statnějším vzrůstem a větším květenstvím a delším, na vnější straně jemně pýřitým jazýčkem.

Calamagrostis canescensCalamagrostis canescens
Calamagrostis canescensCalamagrostis canescens
Calamagrostis canescens
Calamagrostis canescens

Fotografovala Alena Vydrová, dne 21. 8. 2017 (Česko, Čechy, Ovesná, údolí Zlatého potoka).