Syn.: Solanum sanctaeclarae Greenm.
Čeleď: Solanaceae – lilkovité
Rozšíření: Středoamerický druh, vyskytuje se jen v Nikaragui, Kostarice a Panamě.
Ekologie: Roste v tropických vlhkých lesích a lesních lemech, někdy i jako epifyt, často na březích vodních toků, objevuje se i v sekundární vegetaci, na kakaových plantážích a pastvinách, stoupá až do nadmořské výšky okolo 1200 m. Kvete od března do července.
Popis: Keř až menší strom, 1,5–5(–12) m vysoký, s větvemi v průřezu okrouhlými a s letorosty chlupatými, žlutohnědými nebo načervenalými. Listy vyrůstají v nestejně velkých párech, jsou krátce řapíkaté, eliptické až obvejčité, větší 10–20(–35) cm dlouhé, menší 5–10 cm dlouhé a 2,5–5 cm široké, na bázi zaokrouhlené nebo klínovité, celokrajné, na vrcholu špičaté, na líci lysé, jen na žilkách chlupaté, záhy olysalé, na rubu plstnaté, se 4 nebo 5 žilkami po každé straně. Květy vyrůstají ve svazečcích po 1–3 v úžlabí listů, jejich stopka je 4–10 mm dlouhá, plstnatá; kalich je 6–10 mm dlouhý, uťatý nebo jen nepravidelně laločnatý, pokrytý trichomy, koruna je 5cípá, dosahuje 20–30 mm v průměru, je lysá, vně světle zelená, uvnitř fialová; tyčinky jsou až 11 mm dlouhé. Plodem je vejcovitá bobule, v průměru dosahuje okolo 15 mm, v době zralosti je oranžová.
Fotografovala Věra Svobodová, dne 4. 4. 2017 (Kostarika, Parque Nacional Tapantí).