Syn.: Anemone flavescens Zucc., Anemone patens subsp. flavescens (Zucc.) Jiang et W. B. Yu, Pulsatilla patens subsp. flavescens (Zucc.) Zämelis, Pulsatilla angustifolia subsp. flavescens (Zucc.) Holub, Pulsatilla hirsutissima var. flavescens Huth
Čeleď: Ranunculaceae – pryskyřníkovité
Rozšíření: Areál druhu vybíhá z dahurské a zabajkalské Sibiře do Mongolska (mimo gobijské ajmagy) a do čínského Sin-ťiangu.
Ekologie: Roste v horských lesostepích a na okrajích a světlinách modřínových a limbových lesů na severně exponovaných svazích. Často roste v asociacích svazů Helictotrichion schelliani a Potentillion acervatae, přičítaných středoasijským stepím třídy Cleistogenetea squarrosae. Hemikryptofyt. Z pahorkatin vystupuje k 2000 m nadmořské výšky do hor a vykvétá často na tajícím sněhu k počátku května.
Popis: Vytrvalá bylina se dvěma až pěti přízemními, protáhle řapíkatými, až po odkvětu plně dorůstajícími listy vyrůstajícími ze silného, vícehlavého, temně hnědého oddenku. V obrysu okrouhlé listové čepele bývají trojsečné nebo trojdílné, s přisedlými dlanitodílnými lístečky bezmála centimetr širokými a dále ještě nepravidelně zubatě rozsečenými, shora lysými, zespodu (stejně jako celé řapíky) dlouze pýřitými. Přeslenitě srostlé listeny na hustě pýřitém květonosném stonku jsou rozsečené až do dvaceti lineárních úkrojků. Soliterní květy jsou vzpřímené, miskovitě rozevřené, obvykle přes 5 cm široké, se zahroceně vejčitými, mléčně bílými až máslově žlutými, na rubu řídce pýřitými a někdy i purpurově naběhlými okvětními lístky, s množstvím zlatožlutých tyčinek a nesrostlých pestíků s bělavými čnělkami. Zralé nažky jsou hustě a přitiskle pýřité, s čnělkami nápadně protaženými.
Využití: Nať, bohatá na flavonoidy, je v tibetském, mongolském a jakutském léčitelství užívána jako zahřívací prostředek při zánětech a paralýzách míšních nervů nebo při otravách po pokousání zvířaty, listy s baktericidními účinky se přikládají na kůži postiženou svrabem, poupata a květy se předepisují při revmatismu.
Poznámka: Taxon v mnoha ohledech připomíná evropskou Pulsatilla patens a často bývá redukován na její poddruh. Kromě žlutě zbarvených květů (podobné má i s evropskými populacemi jinak prakticky totožná Pulsatilla uralensis) se však na pohled liší i listy bohatěji rozsečenými do užších úkrojků a studie nukleotidových sekvencí ji v poslední době přesouvají na pozice evropské P. patens vzdálenější, než je třeba Pulsatilla vernalis.
Fotografováno ve dnech 22. 5. 2023 (Mongolsko, severně exponované stepi u Ulánbátaru, BogdChan Uul Darchan, 1400 m), 23. 5. 2023 (Šarga Morjt, 1660 m) a 27. 5. 2023 (Čingeltej Chuučin, 1780 m).