Syn.: Senecio rhizocephalus Wedd. (non Turcz.)
Čeleď: Asteraceae – hvězdnicovité
Rozšíření: Altoandinská pohoří Cordillera Blanca a Cordillera Huayhuash – peruánský endemit rozšířený z regionů Ancash a Huánuco přes Junín, Huancavelica a Apurimac k jihu do Puno.
Ekologie: V prořídlých polylepidových hájích, na sušších pastvinách, narušených trávnících a exponovaných stanovištích vysokohorské formace puna, zpravidla na skeletovaném podkladě. Nezřídka roste v koloniích, v nadmořských výškách od 3500 do 4500 m. Diagnostický druh svazu Calamagrostion minimae, spadajícího k třídě orotropických vysokohorských andských pastvin Calamagrostietea vicunarum.
Popis: Vytrvalá bylina, lysá a téměř bezlodyžná, do 5 cm vysoká, s listy v nepravidelné ploché růžici do 10 cm dlouhými, řapíkatými, hluboce lichopeřenolaločnými s laloky protistojnými, obvejčitými a mělce zubatě vroubkovanými, mezi nervaturou puchýřnatě svraskalými, shora lysými a leskle zelenými, vespod krátce pýřitými. Nápadně veliké soliterní úbory s širokými, zvonkovitými, často purpurovými zákrovy z vejčitě kopinatých, vzpřímeně postavených a při bázi srostlých listenů mají široké žluté paprsky a žluté disky. Nažky jsou lysé, s mnohořadými štětinami chmýru.
Poznámka: Druhové jméno poukazuje na skutečnost, že rostliny, připomínající svéráznou vůní nať koriandru, jsou v kečuánské kuchyni užívány jako polévkové koření.
Fotografováno ve dnech 25. 6. 2008 (Peru, Ancash, Cordillera Blanca, Hualcallan, 3160 m) a 28. 6. 2018 (Quebrada Alpamayo, 4210 m).