Rostlinolékařský portál

Dvojbytná rez, jejímiž hostiteli jsou borovice (Pinus) z podrodu Strobus (jehlice po 5 ve svazečcích), u nás zejména borovice vejmutovka(Pinus strobus) a výjimečně borovice limba (P. cembra) a rybízy (Ribes spp.), včetně meruzalky a angreštu. 
Významné rozdíly jsou v náchylnosti jednotlivých druhů a odrůd. Nejčastěji a nejsilněji je napadán rybíz černý.

Na líci listů od června světležluté skvrny. Na spodní straně skvrn okrově žluté kupky letních výtrusů urediospor. Od července na spodní straně listů 1–1,5 mm vysoké tmavě hnědě zbarvené sloupky zimních výtrusů teliospor. Listy postupně žloutnou a opadávají. 
Na dřevních částech borovic nápadné zduřeniny. Pod peridermem plochá ložiska, spermogonia, v nichž se tvoří spermacie a nápadná oranžová až 10 mm vysoká puchýřovitá aecia, v nichž se tvoří prášivé aeciospory.

Sloupečková rez rybízu přezimuje jako mycelium v postižených dřevních částech borovic. Na jaře se vytvářejí na napadených kmenech a větvích borovic spermogonia a aecia. Aeciospory, které roznáší vítr infikují od května listy rybízů. Na rubu listů rybízu se vytvářejí prášivé kupky (uredia) urediospor, jimiž se rez dále rozšiřuje v porostech rybízů. Od června se na spodní straně listů vytvářejí sloupce (telia) teliospor. Teliospory klíčí a basidiospory infikují jehlice borovic. Mycelium postupně prorůstá do dřevních částí. 
Dvojbytná rez. Předpokladem škodlivého výskytu je společná přítomnost obou hostitelů – borovice a rybízu/meruzalky/angreštu Ribes. Aeciospory se šíří větrem i na velké vzdálenosti. K infekcím listů rybízu dochází především za deštivého a teplejšího počasí. Pro klíčení a infekci jsou optimální teploty 18–20 °C. Klíčení spor podporuje střídání teplot.

Velmi škodlivá choroba rybízů i hostitelských druhů borovic. V důsledku předčasného opadu listů dochází, zejména u opakovaně poškozených porostů rybízu černého, ke snížení množství i jakosti sklizně a k horšímu vyzrávání dřeva.  
Velké škody způsobuje choroba u borovic, kde postupně odumírají části nad postiženými místy kmenů či větví stromů. Významné poškození porostů rybízu černého způsobuje sloupečková rez také v ovocných školkách a porostů borovice vejmutovky v okrasných školkách.

Pravidelné vizuální hodnocení zdravotního stavu výsadeb ke zjištění prvních příznaků napadení chorobami.

Sledování vhodnosti podmínek pro infekci a šíření choroby pomocí automatických meteorologických stanic.

Ošetření na lokalitách s pravidelným výskytem choroby je nutno provést preventivně, pokud jsou příznivé podmínky pro vznik a šíření choroby.

Významnou součástí ochrany je vzájemná izolace obou hostitelů. Na ohrožené lokality nevysazovat náchylné odrůdy rybízů. Odstraňovat napadené stromy či napadené části stromů borovic.

V širším slova smyslu lze chápat biologickou ochranu jako prostředky na ochranu rostlin, mezi které patří mikroorganismy, makroorganismy, růstové regulátory hmyzu a rostlin, nejrůznější rostlinné extrakty apod. Jinými slovy se jedná o takové metody regulace škodlivých organismů, při nichž se nevyužívá průmyslově vyrobených syntetických pesticidů. Tyto přípravky lze používat v systémech ekologického zemědělství.

Proti časným infekcím je možno výjimečně ošetřovat porosty rybízu již před květem. Základem ochrany jsou opakovaná ošetření po odkvětu a zejména v červnu, kdy se onemocnění šíří v porostech rybízů urediosporami. 
Počet postřiků a interval (7–14 dnů) musí zohlednit skutečné ohrožení porostů. Chemická ochrana vykazuje jen dílčí účinnost.

Vzniku rezistentních populací lze obecně předejít jednak používáním kombinovaných fungicidů nebo takovou strategií ochrany, kdy nedochází k opakovaným aplikacím přípravků se stejným mechanizmem účinku.

Účinnost ochrany hodnotíme srovnáním s kontrolní – neošetřenou variantou.