Eugenia is 'n genus van bome wat hoort tot die familie Myrtaceae. Die genus staan bekend as die Mirtebessies. Daar kom ongeveer 12 spesies in Suider-Afrika voor. Hulle is meestal struike en klein bome. 'n Paar is egter middelgroot bome en party is moeilik om uit te ken.
Eugenia is 'n genus van bome wat hoort tot die familie Myrtaceae. Die genus staan bekend as die Mirtebessies. Daar kom ongeveer 12 spesies in Suider-Afrika voor. Hulle is meestal struike en klein bome. 'n Paar is egter middelgroot bome en party is moeilik om uit te ken.
Evgeniya (lat. Eugenia) – mərsinkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Evgeniya (lat. Eugenia) – mərsinkimilər fəsiləsinə aid bitki cinsi.
Eugenia és un gènere de plantes amb flors pertanyent a la família Myrtaceae. Es distribueix en regions tropicals i sub-tropicals. Existeixen aproximadament unes 1000 espècies, principalment a les regions tropicals d'Amèrica, els Andes, el Carib, boscos costaners de Brasil. També es poden trobar a Nova Caledònia i Madagascar. Constantment s'estan descobrint noves espècies d'aquest gènere.
Totes les espècies són arbres o arbustos perennes. Diverses es conreen com a planta ornamental pel seu fullatge brillant i atractiu. Algunes produeixen fruita comestible.
Eugenia és un gènere de plantes amb flors pertanyent a la família Myrtaceae. Es distribueix en regions tropicals i sub-tropicals. Existeixen aproximadament unes 1000 espècies, principalment a les regions tropicals d'Amèrica, els Andes, el Carib, boscos costaners de Brasil. També es poden trobar a Nova Caledònia i Madagascar. Constantment s'estan descobrint noves espècies d'aquest gènere.
Totes les espècies són arbres o arbustos perennes. Diverses es conreen com a planta ornamental pel seu fullatge brillant i atractiu. Algunes produeixen fruita comestible.
Eugenie[1] (Eugenia) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Je to rozsáhlý rod, zahrnující v současném taxonomickém pojetí více než 1000 druhů. Je nerovnoměrně rošířen v tropech či subtropech všech kontinentů, převážná většina druhů roste v tropické Americe, kde se vyskytují na nejrůznějších stanovištích. Eugenie jsou keře a nevelké stromy s jednoduchými vstřícnými listy a bílými, čtyřčetnými květy s množstvím tyčinek. Plodem je bobule. Plody celé řady druhů jsou jedlé, jako ovocná dřevina se v tropech pěstuje zejména eugenie jednokvětá. Některé druhy eugenie mají význam v domorodé medicíně.
V současné taxonomii je od rodu eugenie oddělován rod hřebíčkovec (Syzygium), rozšířený v počtu asi 1200 druhů v tropech Starého světa, a několik menších rodů. Některé druhy byly naopak přeřazeny do rodu Myrcianthes či Luma. Pod názvem Eugenia myrtifolia nebo martej myrtolistá je v České republice jako pokojová a užitková rostlina prodáván australský druh hřebíčkovce Syzygium australe.
Eugenie jsou keře a nevelké stromy, dorůstající zpravidla výšky do 3 až 12, řidčeji i přes 20 metrů. Listy jsou jednoduché, vstřícné, se žláznatě tečkovanou čepelí. Žilnatina je zpeřená, se spojitou žilkou běžící podél okraje. Květenství jsou nejčastěji hroznovitá nebo stažená do podoby klubka či svazečku, u některých druhů jsou květy jednotlivé nebo po dvou a vyrůstají ze starších větví. Květy jsou pravidelné, oboupohlavné, čtyřčetné. Češule nepřesahuje semeník. Kališní cípy jsou většinou volné nebo výjimečně srostlé, 2 vnější cípy jsou zpravidla kratší než vnitřní. Kalich je vytrvalý nebo opadavý. Koruna je bílá, někdy narůžovělá nebo namodralá, složená ze 4 volných korunních plátků. Semeník je srostlý ze 2 plodolistů a se 2 komůrkami s několika až mnoha vajíčky. Plodem je kulovitá, elipsoidní nebo podlouhlá bobule obsahující 1 nebo řidčeji několik poměrně velkých semen. Na vrcholu plodu je vytrvalý kalich nebo jen jizva po opadlém kalichu.[2][3][4]
Rod eugenie zahrnuje více než 1000 druhů. Je nerovnoměrně zastoupen v tropech či subtropech všech kontinentů. Největší počet druhů roste v tropické Americe, kde je eugenie největším rodem čeledi myrtovité. Areál sahá od jižní Floridy až po Argentinu a zahrnuje i Karibské ostrovy.[2] Centrum druhové diverzity je v Brazílii (asi 400 druhů). V brazilském biotopu známém jako atlantský les představuje eugenie druhově nejbohatší rod stromů.[5] V rámci USA je výskyt eugenií omezen na jižní Floridu a přesahují sem ze Střední Ameriky či Karibiku celkem 4 druhy. Rod je dosti hojně zastoupen v Karibské oblasti, v rámci Střední Ameriky pak zejména v Guatemale.[6][7]
Z Afriky je udáváno okolo 150 druhů, největší počet jich roste na Madagaskaru (66) a ve středozápadní tropické Africe (37). Eugenie jsou rozšířeny nerovnoměrně téměř na celém africkém kontinentu s výjimkou severní Afriky. Do severovýchodní tropické Afriky zasahuje pouze jediný druh. V tropické Asii se vyskytuje asi 46 druhů, z toho většina na indickém subkontinentu (33) a Jihovýchodní Asii (10). Do Číny ani východní Asie rod nezasahuje. Na Nové Guineji a v Indočíně jsou zastoupeny málo. V Tichomoří roste 35 druhů, z toho drtivá většina (29) na Nové Kaledonii. V Austrálii se vyskytuje jediný druh, E. reinwardtiana, zasahující do Queenslandu a nejsevernější Západní Austrálie.[8]
Eugenie rostou v podrostu tropických deštných, poloopadavých nebo opadavých lesů, na jejich okrajích, na savanách, keřové vegetaci různých typů (cerrado, restinga aj.), na březích řek, často na periodicky zaplavovaných místech, též na skalních výchozech. Vyskytují se v nížinách i v horách v nadmořských výškách až 1700 metrů a rostou dokonce i na vrcholech venezuelských stolových hor.[2][9][10]
Rod eugenie se odlišuje od jiných podobných rodů čeledi myrtovité zejména morfologickými znaky na květech a plodech. Plody jsou převážně jednosemenné, semena mají spojené dělohy a vnitřek semene je tedy homogenní, češule nepřesahuje semeník. Blízce příbuzné rody Calycorectes a Plinia mají protaženou češuli přesahující semeník. Květy jsou buď v hroznovitých květenstvích nebo jednotlivé a ramiflorní, nikdy však jednotlivé úžlabní (na rozdíl např. od rodu Psidium). Květy a plody jsou na rozdíl od většiny druhů Plinia či Myrciaria zpravidla stopkaté.[3]
Oboupohlavné květy eugenií jsou navštěvovány rozličným hmyzem, zejména blanokřídlými, dvoukřídlými a brouky. Hlavními opylovači jsou včely. Některé druhy jsou schopné samoopylení, jiné jsou cizosprašné.[11] Semena jsou šířena zejména ptáky konzumujícími plody. V Brazílii rozšiřuje semena druhu E. umbelliflora též psovitá šelma maikong (Cerdocyon thous).[12]
Taxonomie rodu Eugenia má složitou historii, neboť je obtížné jej oproti jiných rodům myrtovitých jednoznačně vymezit. Existuje značné množství synonym – pro různé druhy rodu Eugenia již bylo dosud použito okolo 70 různých rodových jmen.[13] Samotný druh Eugenia punicifolia má celkem 58 synonym.[5] Typový druh Eugenia uniflora popsal Carl Linné v díle Species Plantarum z roku 1753. První revize rodu byla publikována Niedenzu v roce 1893 a rod Eugenia v ní byl zejména na základě morfologie květů rozdělen do několika menších rodů. Tato koncepce byla později odmítnuta a rod byl nadále klasifikován v širším pojetí. Další revizi zveřejnili Merrill a Perry v roce 1938. Jejich klasifikace byla založena zejména na struktuře semen a z rodu Eugenia byl mj. vyčleněn obsáhlý rod Syzygium, rozšířený výhradně ve Starém světě. Autoři Ingle a Dadswell publikovali v roce 1953 výsledky zkoumání anatomie dřeva a rozlišili v rámci Eugenia s.l. 2 skupiny. První zahrnovala rod Eugenia, druhá pak dnešní rody Acmena, Cleistocalyx a Syzygium.[4][6]
V předběžné fylogenetické studii publikované v roce 2014 je rod Eugenia s.l. rozdělen na 2 monofyletické rody: Eugenia a Myrcianthes. Naopak rody Calycorectes, Hexachlamys, Phyllocalyx a Stenocalyx jsou vřazeny do rodu Eugenia, neboť jinak by byl parafyletický.[14] Druh E. apiculata byl přeřazen do rodu Luma.[8]
Řada druhů eugénií má jedlé plody. Mimo to mají význam zejména v domorodé medicíně.
Eugenie jednokvětá (Eugenia uniflora) je pěstována v tropech a subtropech po celém světě pro kvalitní a chutné ovoce, známé jako pitanga nebo brazilská třešeň. Dužnina plodů je sladká, příjemně aromatická, semena jsou hořká a nejedlá. Konzumují se čerstvé nebo se z nich vyrábějí různé sirupy, marmelády a také likéry. Řidčeji se pěstuje druh E. brasilienis, pocházející z jižní a východní Brazílie a známý jako grumichama.[15][16][17][17][18]
Jedlé plody místního významu má celá řada druhů eugenií. Ze šířeji rozšířených je to např. E. punicifolia, E. ligustrina, E. pseudopsidium a E. moschata, v Brazílii E. arrabidae, E. dulcis, E. dysenterica, E. cerasiflora, E. luschnathiana, E. myrobalana, E. pisiformis a E. supraaxillaris, v Karibiku E. disticha a E. lineata, ve Venezuele E. cribrata a E. yatuae, v jižní Africe E. zeyheri. Listy E. acris se na Jamajce přidávají do omáček.[2][17]
Pod neplatným, avšak dosud používaným názvem Eugenia myrtifolia neboli martej myrtolistá je v České republice jako pokojová a užitková rostlina prodáván australský druh hřebíčkovce Syzygium australe s jedlými plody.
Některé druhy eugenií jsou používány v tropické Americe při bolesti v krku, nachlazení a průjmech. Nálev či odvar z listů E. uniflora slouží v oblasti Guyany k léčení chřipky, kašle, horečky, zánětu průdušek a používá se jako hořké tonikum.[19]
Eugenie (Eugenia) je rod rostlin z čeledi myrtovité. Je to rozsáhlý rod, zahrnující v současném taxonomickém pojetí více než 1000 druhů. Je nerovnoměrně rošířen v tropech či subtropech všech kontinentů, převážná většina druhů roste v tropické Americe, kde se vyskytují na nejrůznějších stanovištích. Eugenie jsou keře a nevelké stromy s jednoduchými vstřícnými listy a bílými, čtyřčetnými květy s množstvím tyčinek. Plodem je bobule. Plody celé řady druhů jsou jedlé, jako ovocná dřevina se v tropech pěstuje zejména eugenie jednokvětá. Některé druhy eugenie mají význam v domorodé medicíně.
V současné taxonomii je od rodu eugenie oddělován rod hřebíčkovec (Syzygium), rozšířený v počtu asi 1200 druhů v tropech Starého světa, a několik menších rodů. Některé druhy byly naopak přeřazeny do rodu Myrcianthes či Luma. Pod názvem Eugenia myrtifolia nebo martej myrtolistá je v České republice jako pokojová a užitková rostlina prodáván australský druh hřebíčkovce Syzygium australe.
Kvetoucí Eugenia buxifoliaDie Kirschmyrten (Eugenia), selten auch Eugenien genannt, bilden eine Pflanzengattung in der Familie der Myrtengewächse (Myrtaceae). Die etwa 1000 Arten kommen hauptsächlich in der Neotropis, aber auch in Afrika, im südlichen Asien und in Südostasien, in Australien, Madagaskar, auf den Maskarenen, in Neukaledonien und auf Pazifischen Inseln vor.[1] Von einigen Arten werden die Früchte als Obst gegessen.
Kirschmyrten-Arten sind meist immergrüne Sträucher oder Bäume,[1] die Wuchshöhen von 5 bis 8 m erreichen. Sie enthalten ätherische Öle. Die Rinde der zylindrischen Zweige ist anfangs behaart.[2]
Die gegenständig angeordneten Laubblätter sind in Blattstiel und Blattspreite gegliedert. Die einfachen, kahlen Blattspreiten sind ganzrandig und fiedernervig[1] und drüsig punktiert und aromatisch duftend. Nebenblätter sind nicht vorhanden.[2]
In mehr oder weniger seitenständigen, einfachen, zymösen Blütenständen stehen wenige Blüten zusammen, oder die Blüten stehen einzeln in den Blattachseln. Die gestielten Blüten stehen jeweils über zwei haltbaren Deckblättern.[2]
Die zwittrigen Blüten sind radiärsymmetrisch oder selten wenig zygomorph und vierzählig mit doppelter Blütenhülle. Der Blütenbecher (Hypanthium) ist kurz und verkehrt-konisch. Die vier freien Kelchblätter sind haltbar, grün, elliptisch bis kreisförmig und behaart bis dicht bewimpert. Die vier freien, weißen Kronblätter sind flach, kreisförmig und kahl bis auf ihre dicht bewimperten Ränder. Es sind viele (50 bis 150) Staubblätter vorhanden; sie entwickeln sich zentripetal und sind in der Blütenknospe aufrecht oder nach innen gebogen. Die mehr oder weniger gleichen Staubblätter sind untereinander frei und nicht mit den Kronblättern verwachsen. Die gleichgestaltigen Staubbeutel öffnen sich mit einem Längsschlitz. Zwei oder selten drei Fruchtblätter sind zu einem unterständigen, zwei- oder selten dreikammerigen[1] Fruchtknoten verwachsen. In jeder Fruchtknotenkammer sind in zentralwinkelständiger Plazentation 6 bis 14 hängende bis aufsteigende, anatrope Samenanlagen enthalten. Es ist ein Diskus vorhanden. Der Griffel endet in einer einfachen Narbe.[2]
Die Bestäubung erfolgt durch Insekten (Entomophilie) oder Vögel (Ornithophilie).[2]
Die Beeren enthalten nur einen, oder selten zwei oder mehr Samen. Am oberen Ende der Beeren sind die haltbaren Kelchblätter vorhanden. Die geflügelten oder ungeflügelten Samen enthalten meist einen geraden Embryo mit massiven Keimblättern (Kotyledon), die vollständig oder teilweise verwachsen sind.[1][2]
Die Gattung Eugenia ist weitverbreitet in Neotropis, Afrika (südlich der Sahara), Madagaskar, Australien (nur eine Art) und Neukaledonien, südlichen Asien sowie Südostasien. Die meisten Arten sind in der Neotropis beheimatet. Das Zentrum der Artenvielfalt sind die Westindischen Inseln mit 239 Arten, von denen 218 Endemiten sind.[3] Auf großen Inseln ist oft die Artenvielfalt hoch, beispielsweise in Kuba (über 80 Arten), in Neukaledonien mit circa 36 Arten, davon kommen 35 nur dort vor[4] und in Madagaskar mit circa 37 Arten, davon kommen 35 nur dort vor.[5] In Afrika kommen nur etwa 60 Arten vor.
Beispielsweise Eugenia brasiliensis und Eugenia uniflora sind invasive Pflanzen in einigen tropischen bis subtropischen Gebieten.[6]
In der Roten Liste der gefährdeten Arten der IUCN sind viele Arten gelistet.[7]
Die Gattung Eugenia wurde 1753 durch Carl von Linné in Species Plantarum, 1, S. 470[8] aufgestellt. Der botanische Gattungsname Eugenia ehrt Francois Eugene, meist Prinz Eugen von Savoyen genannt (1663–1736).[2] Als Lectotypusart wurde 1920 Eugenia uniflora L. durch Nathaniel Lord Britton und Charles Frederick Millspaugh in Bahama Flora, S. 303 festgelegt.[9] Synonyme für Eugenia L. sind: Chloromyrtus Pierre, Emurtia Raf., Episyzygium Suess. & A.Ludw., Epleienda Raf., Eplejenda Post & Kuntze, Greggia Sol. ex Gaertn., Jossinia Comm. ex DC., Monimiastrum J.Guého & A.J.Scott, Myrcialeucus Rojas Acosta, Phyllocalyx O.Berg, Pilothecium (Kiaersk.) Kausel., Pseudeugenia D.Legrand & Mattos, Pseudomyrcianthes Kausel, Psidiastrum Bello, Stenocalyx O.Berg.[10]
Ein Synonym der Gewürznelke, die ebenfalls zur Familie der Myrtengewächse (Myrtaceae) gehört, ist Eugenia caryophyllata; der gültige wissenschaftliche Name für diese Pflanzenart ist Syzygium aromaticum. Die Abgrenzung der Gattungen Eugenia und Syzygium ist eindeutig über die Blütenmorphologie möglich.[11] Alle australischen Arten, die früher zur Gattung Eugenia gehörten, ausgenommen Eugenia reinwardtiana,[12] gehören seit B. P. M. Hyland: A revision of Syzygium and allied genera (Myrtaceae) in Australia. In: Australian Journal of Botany, Supplementary Series 9, 1983, S. 47, Abbildung 13, 49 und L. A. Craven, E. Biffin & P. S. Ashton: Acmena, Acmenosperma, Cleistocalyx, Piliocalyx and Waterhousea formally transferred to Syzygium (Myrtaceae). In: Blumea, Volume 51, 2006, S. 135 alle zur Gattung Syzygium.[13]
Die Gattung Eugenia gehört zum Tribus Myrteae in der Unterfamilie der Myrtoideae innerhalb der Familie der Myrtaceae, früher Eugeniaceae Bercht. & J.Presl.[13][10]
Die Gattung Kirschmyrten (Eugenia) enthält etwa 1000 Arten:[1][14]
Unter den Kirschmyrten gibt es Arten, die Früchte hervorbringen, welche dem Stein- und Kernobst sowohl optisch als auch teilweise geschmacklich erstaunlich ähneln; dabei handelt es sich es um eine andere „Pflanzenfamilie“ aus ganz anderen Klimazonen.
Die Kirschmyrten (Eugenia), selten auch Eugenien genannt, bilden eine Pflanzengattung in der Familie der Myrtengewächse (Myrtaceae). Die etwa 1000 Arten kommen hauptsächlich in der Neotropis, aber auch in Afrika, im südlichen Asien und in Südostasien, in Australien, Madagaskar, auf den Maskarenen, in Neukaledonien und auf Pazifischen Inseln vor. Von einigen Arten werden die Früchte als Obst gegessen.
Eugenia është grup bimësh dhe klasifikohet në familjen e bimëve Myrtaceae.
Eugenia është grup bimësh dhe klasifikohet në familjen e bimëve Myrtaceae.
Unka (genus Eugenia) nisqakuna huk yura rikch'anam, sach'apas thansapas, Awya Yalapi wiñaq, waranqachá rikch'aqmi.
Ancha sinchi k'ulluyuq rikch'aqkunam, hukkunataq mikhuna ruruyuqmi.
Unka (genus Eugenia) nisqakuna huk yura rikch'anam, sach'apas thansapas, Awya Yalapi wiñaq, waranqachá rikch'aqmi.
Ancha sinchi k'ulluyuq rikch'aqkunam, hukkunataq mikhuna ruruyuqmi.
Eugenia is a genus of flowering plants in the myrtle family Myrtaceae. It has a worldwide, although highly uneven, distribution in tropical and subtropical regions. The bulk of the approximately 1,100 species occur in the New World tropics, especially in the northern Andes, the Caribbean, and the Atlantic Forest (coastal forests) of eastern Brazil. Other centers of diversity include New Caledonia and Madagascar. Many of the species that occur in the Old World have received a new classification into the genus Syzygium.[3]
All species are woody evergreen trees and shrubs. Several are grown as ornamental plants for their attractive glossy foliage, and a few produce edible fruit that are eaten fresh or used in jams and jellies.
The genus was named in honor of Prince Eugene of Savoy.[4]
Many species new to science have been and are in the process of being described from these regions. For example, 37 new species of Eugenia have been described from Mesoamerica in the past few years. At least 20 new species are currently in the process of being described from New Caledonia, and approximately the same number of species new to science may occur in Madagascar. Despite the enormous ecological importance of the myrtle family in Australia (e.g. Eucalyptus, Corymbia, Angophora, Melaleuca, Callistemon, Rhodamnia, Gossia), only one species of Eugenia, E. reinwardtiana, occurs on that continent. The genus also is represented in Africa south of the Sahara, but it is relatively species-poor on that continent. In the past some botanists included the morphologically similar Old World genus Syzygium in Eugenia, but research by Rudolf Schmid in the early 1970s convinced most botanists that the genera are easily separable. Research by van Wyk and colleagues in South Africa suggests the genus may comprise at least two major lineages, recognizable by anatomical and other features.
Molecular phylogenetic studies have changed the historical circumscription of the genus. Many species formerly placed in Eugenia have been moved to Syzygium.[5] Two others have been reassigned to Pimenta.[6] The Caribbean genera Hottea, Calyptrogenia and Pseudanamomis were shown to be embedded in Eugenia.[7] The monotypic Indian genus Meteoromyrtus was also found to be part of Eugenia.[8]
Selected species include:
Eugenia species are sometimes used as food plants by the larvae of hepialid moths of the genera Aenetus (including A. splendens) and Endoclita (including E. damor and E. malabaricus). Aenetus species burrow horizontally into the trunk then vertically down. Other Lepidoptera larvae which feed on Eugenia include Eupseudosoma aberrans and the snowy eupseudosoma.
Eugenia is a genus of flowering plants in the myrtle family Myrtaceae. It has a worldwide, although highly uneven, distribution in tropical and subtropical regions. The bulk of the approximately 1,100 species occur in the New World tropics, especially in the northern Andes, the Caribbean, and the Atlantic Forest (coastal forests) of eastern Brazil. Other centers of diversity include New Caledonia and Madagascar. Many of the species that occur in the Old World have received a new classification into the genus Syzygium.
All species are woody evergreen trees and shrubs. Several are grown as ornamental plants for their attractive glossy foliage, and a few produce edible fruit that are eaten fresh or used in jams and jellies.
Eugenia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Myrtaceae. Se distribuye en regiones tropicales y sub-tropicales. Existen aproximadamente unas 1000 especies, principalmente en las regiones tropicales de América, los Andes, Oriente de Bolivia Departamento de Santa Cruz, el Caribe, bosques costeros de Brasil. También se pueden encontrar en Nueva Caledonia y Madagascar. Constantemente se están descubriendo nuevas especies de este género. Comprende 3122 especies descritas y de estas, solo 1011 aceptadas.[2]
Son arbustos o árboles pequeños a grandes; crecimiento joven glabro o más comúnmente delgada a densamente cubierto, los pelos simples o 2-braquiales. Hojas opuestas, persistentes (en Mesoamérica, deciduas en E. nesiotica ), cartáceas a coriáceas, las glándulas conspicuas a inconspicuas en una o en ambas superficies. Inflorescencias axilares o caulifloras, sésiles o racemosas, o las flores solitarias. Flores 4-meras; bractéolas persistentes o deciduas en la antesis, separadas o fusionadas y formando un involucro por debajo del botón y la flor; hipanto no prolongado más allá de la punta superior del ovario; cáliz 4-lobado, los lobos dispuestos en 2 pares opuestos iguales a marcadamente desiguales, frecuentemente persistentes en el fruto; pétalos 4, conspicuos; estambres numerosos, las anteras c. 0.5 mm y elipsoidales, o 1.5-3 mm y lineares (en Mesoamérica, E. feijoi y E. magniflora ); ovario 2-locular, los óvulos numerosos, rara vez 2. Frutos en bayas; pericarpo delgado o carnoso; semillas 1, rara vez 2 o 3, la cubierta de la semilla membranácea o coriácea (en E. lithosperma , en Mesoamérica, ósea, 1-2 mm de grueso), el embrión eugenioide, los cotiledones, radícula y plúmula fusionados.[3]
El género fue descrito por Carlos Linneo y publicado en Species Plantarum 1: 470–471. 1753.[3] La especie tipo es: Eugenia uniflora L.
Eugenia : nombre genérico que fue nombrado en honor del príncipe Eugenio de Saboya.[4]
Eugenia es un género de plantas con flores perteneciente a la familia Myrtaceae. Se distribuye en regiones tropicales y sub-tropicales. Existen aproximadamente unas 1000 especies, principalmente en las regiones tropicales de América, los Andes, Oriente de Bolivia Departamento de Santa Cruz, el Caribe, bosques costeros de Brasil. También se pueden encontrar en Nueva Caledonia y Madagascar. Constantemente se están descubriendo nuevas especies de este género. Comprende 3122 especies descritas y de estas, solo 1011 aceptadas.
Le genre Eugenia, représentant de la famille des Myrtaceae, est formé d'arbustes ou de petits arbres des régions tropicales. Très proche du genre Syzygium, il comprend de nombreuses espèces dont certaines à fruits comestibles.
En Nouvelle-Calédonie, ce genre compte 35 espèces, toutes endémiques[1].
Le genre Eugenia, représentant de la famille des Myrtaceae, est formé d'arbustes ou de petits arbres des régions tropicales. Très proche du genre Syzygium, il comprend de nombreuses espèces dont certaines à fruits comestibles.
En Nouvelle-Calédonie, ce genre compte 35 espèces, toutes endémiques.
Eugenia (P.Micheli ex L., 1753) è un genere di alberi e arbusti appartenente alla famiglia delle Myrtaceae, diffuso nelle zone a clima tropicale e subtropicale di America, Africa, Asia ed Oceania[2]. Sono in genere specie sempreverdi.
Il maggior centro di differenziazione di questo genere si trova nel Sudamerica, centri secondari sono nel Madagascar e in Nuova Caledonia. Il genere è presente anche nell'Africa subsahariana e in Australia.
Il genere Eugenia, che è stato descritto per la prima volta nel 1753 da Linneo nel suo Species Plantarum come composto da sole 5 specie[1], è arrivato a comprenderne al suo interno 1156[2].
Eugenia (P.Micheli ex L., 1753) è un genere di alberi e arbusti appartenente alla famiglia delle Myrtaceae, diffuso nelle zone a clima tropicale e subtropicale di America, Africa, Asia ed Oceania. Sono in genere specie sempreverdi.
Eugenia (nomen a Linnaeo anno 1753 statutum) est genus planatrum florentium Myrtacearum familiae.
Eugenia (nomen a Linnaeo anno 1753 statutum) est genus planatrum florentium Myrtacearum familiae.
Eugenia er en planteslekt i myrtefamilien innenfor ordenen Myrtales. Den omfatter om lag 1 000 arter av eviggrønne busker og løvtrær med utbredelse i de tropiske delene av den Nye verden – Sør-Amerika med Andes, Karibien og Brasil, dessuten Madagaskar, Ny-Caledonia og én art i Australia. Sammen med slekten Syzygium er dette en av de minst utforskede og dårligst kjente av de store planteslektene vi har.
Et utvalg av artene i slekten omfatter blant annet:
Eugenia er en planteslekt i myrtefamilien innenfor ordenen Myrtales. Den omfatter om lag 1 000 arter av eviggrønne busker og løvtrær med utbredelse i de tropiske delene av den Nye verden – Sør-Amerika med Andes, Karibien og Brasil, dessuten Madagaskar, Ny-Caledonia og én art i Australia. Sammen med slekten Syzygium er dette en av de minst utforskede og dårligst kjente av de store planteslektene vi har.
Goździkowiec (Eugenia L.) – rodzaj roślin z rodziny mirtowatych, do którego zaliczanych jest 1115 gatunków[1]. Gatunkiem typowym jest goździkowiec jednokwiatowy E. uniflora[2]. Do rodzaju tego zaliczana była czapetka pachnąca (Syzygium aromaticum) znana wciąż powszechnie jako goździkowiec korzenny (w obrębie rodzaju goździkowiec pod nazwą naukową Eugenia caryophyllus – stanowiącą obecnie synonim).
Wiecznie zielone lub okresowo zrzucające liście krzewy lub drzewa[3]. Kwiaty wyrastają pojedynczo lub w małych grupkach u wierzchołków liści. Przeważnie są białe, z małymi płatkami i licznymi pręcikami. Owocami są jagody, u niektórych gatunków jadalne[3].
Rodzaj należący do rodziny mirtowatych z rzędu mirtowców, należących do kladu różowych w obrębie okrytonasiennych[1]. W obrębie rodziny: podrodzina Myrtoideae, plemię Myrteae[4].
Goździkowiec (Eugenia L.) – rodzaj roślin z rodziny mirtowatych, do którego zaliczanych jest 1115 gatunków. Gatunkiem typowym jest goździkowiec jednokwiatowy E. uniflora. Do rodzaju tego zaliczana była czapetka pachnąca (Syzygium aromaticum) znana wciąż powszechnie jako goździkowiec korzenny (w obrębie rodzaju goździkowiec pod nazwą naukową Eugenia caryophyllus – stanowiącą obecnie synonim).
Eugenia L. é um gênero de plantas mirtáceas que recebem esse nome em homenagem à Francisco Eugenio de Saboya, notável militar protetor das artes. O grupo distribui-se pelas zonas tropicais de todo o mundo, sendo mais diversificado nas Américas. Plantas conhecidas desse gênero são as pitangas, uvaias, pitombas, cagaitas, grumixamas e entre outras! Muito apreciados pelo seus sabores e pela sua grande diversidade de espécies na América do Sul. Alguns autores classificam as espécies do gênero Syzygium (exemplo, o cravinho) como Eugenia.
Eugenia L. é um gênero de plantas mirtáceas que recebem esse nome em homenagem à Francisco Eugenio de Saboya, notável militar protetor das artes. O grupo distribui-se pelas zonas tropicais de todo o mundo, sendo mais diversificado nas Américas. Plantas conhecidas desse gênero são as pitangas, uvaias, pitombas, cagaitas, grumixamas e entre outras! Muito apreciados pelo seus sabores e pela sua grande diversidade de espécies na América do Sul. Alguns autores classificam as espécies do gênero Syzygium (exemplo, o cravinho) como Eugenia.
Eugenia este un gen taxonomic de plante din familia Myrtaceae, ordinul Myrtales, clasa Magnoliopsida. Numele botanic al plantei a fost dat în cinstea prințului Eugen de Savoia (1663–1736).
Plantele din acest gen sunt arbuștri sau arbori cu frunzele verzi tot timpul anului. Plantele ating înălțimi între 5 – 8 m, ele conțin uleiuri eterice. Arealul de răspândire sunt regiunile calde din Africa la sud de Sahara, Madagascar, Noua Caledonie, Australia și Asia de Sud Est.
Genul de plante Eugenia cuprinde ca. 500 de specii:
Eugenia brasiliensis Lam.
Eugenia buxifolia Lam.
Fruct și Laub Eugenia dysenterica DC. Fruct Eugenia dysenterica DC.
Eugenia reinwardtiana (Blume) DC.
Fruct Eugenia stipitata McVaugh
Cireașa de Surinam, Eugenia uniflora L.
Eugenia este un gen taxonomic de plante din familia Myrtaceae, ordinul Myrtales, clasa Magnoliopsida. Numele botanic al plantei a fost dat în cinstea prințului Eugen de Savoia (1663–1736).
Eugeniamyrtensläktet (Eugenia)[1][2] är ett växtsläkte inom familjen myrtenväxter.[1]
Eugeniamyrtensläktet (Eugenia) är ett växtsläkte inom familjen myrtenväxter.
Евгения, или Эвгения (лат. Eugenia) — род растений семейства Миртовые (Myrtaceae), включающий в себя более 1000 видов.
Род назван в честь полководца Евгения Савойского.
Деревья или кустарники с черешковыми супротивно посаженными листьями. Плоды — ягоды.
Виды распространены в субтропических и тропических областях планеты. Подавляющая часть видов распространена в тропиках Американского континента, особенно много их произрастает в Северных Андах, в Карибском бассейне и в прибрежных лесах Восточной Бразилии. Небольшая часть представителей рода распространена на Мадагаскаре и в Новой Каледонии. Виды Евгении — вечнозелёные деревья и кустарники.
Некоторые виды Евгении культивируются, как декоративные растения ради их привлекательной глянцевой листвы. Несколько видов культивируются ради съедобных плодов, которые употребляются в свежем виде или используются для приготвления джемов и желе.
Eugenia P.Micheli ex L., 1753, Species plantarum 1: 470.[3]
По информации базы данных The Plant List, род включает 1058 видов[4]. Некоторые из них:
Евгения, или Эвгения (лат. Eugenia) — род растений семейства Миртовые (Myrtaceae), включающий в себя более 1000 видов.
Род назван в честь полководца Евгения Савойского.
Деревья или кустарники с черешковыми супротивно посаженными листьями. Плоды — ягоды.
Виды распространены в субтропических и тропических областях планеты. Подавляющая часть видов распространена в тропиках Американского континента, особенно много их произрастает в Северных Андах, в Карибском бассейне и в прибрежных лесах Восточной Бразилии. Небольшая часть представителей рода распространена на Мадагаскаре и в Новой Каледонии. Виды Евгении — вечнозелёные деревья и кустарники.
Некоторые виды Евгении культивируются, как декоративные растения ради их привлекательной глянцевой листвы. Несколько видов культивируются ради съедобных плодов, которые употребляются в свежем виде или используются для приготвления джемов и желе.